Páteční kázání 24. 5. 2024 (16. dhú l qa´da 1445 H)                                    

Nechť máte u Alláha něco nashromážděno

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

V obou sbírkách správných hadísů se traduje podle Adíje ibn Hátima – radija lláhu anhu – který vyprávěl, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každý z vás stane v Soudný den před Alláhem, není mezi vámi a mezi Ním žádného prostředníka, podíváte se vpravo a uvidíte pouze činy, které jste vykonali, podíváte se vlevo a uvidíte pouze činy, které jste vykonali, podíváte se před sebe a uvidíte před sebou pouze Peklo. Chraňte se před Peklem, i kdyby to mělo být jen kouskem datle, nebo laskavým slovem.“

Ctěná, velkolepá rada, uzdravující, dostačující, prospěšná. Najdete v ní řešení a zbaví vás hrůzy toho dne a jeho obtížnosti. Bylo tradováno podle Zubajra ibn Awwáma – radija lláhu anhu – že řekl: „Kdo si dokáže udělat skryté zásoby ze zbožných činů, nechť tak učiní.“ Skryté zásoby jsou skryté činy, které lidé nevidí, ale konáte je proto, abyste si je nashromáždili u Alláha: „zásoby ze zbožných činů, nechť tak učiní“. Kdo dokáže vykonat nějaký zbožný čin, který zůstane jen mezi ním a Alláhem a za který mu budou smazány hříchy, nechť tak učiní, protože to bude potvrzením upřímnosti víry a žádání o odměnu pouze Alláha Jediného. Někteří předci říkali: „Bylo žádoucí, aby měl člověk tajné zásoby zbožných činů, o kterých by nevěděla ani jeho manželka, ani nikdo jiný.“

Abdulláh ibn al-Mubárak řekl: „Neviděl jsem nikoho, kdo by byl pozvednut jako Málik ibn Anas. Neměl moc modliteb ani půstů, ale měl tajemství.“

Wahb ibn Munabbih – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Synu, buď upřímný v poslušnosti Alláhovi upřímným tajemstvím, díky kterému Alláh potvrdí tvé činy navenek. Kdo vykoná nějaký čin a pak ho svěří Alláhovi, dostane se, kam má, a Jeho rozhodnutí mu bude předáno. Kdo udrží v tajnosti zbožný čin, o kterém neví nikdo kromě Alláha, bude odhalen jen Tomu, kdo je pro něj dostačující. Svěř takový čin tomu, u Něhož nebude odměna za něj nikdy ztracena. Neobávej se tedy konat.“

Ibn al-Qajjim – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Skryté hříchy jsou příčinou opakování. Uctívání v skrytu je základem oddanosti.“ Dbejte na konání zbožných činů, které skryjete před zraky druhých, předložíte je Pánu všech tvorů, který zná, co je skryté, udrží to v tajnosti – Všemohoucí, chvála Mu. Člověk, kterému byl dán úspěch, je takový člověk, který si nashromáždil zbožné skutky, s oddaností, jsou pouze mezi ním a jeho Pánem, shromáždil si je na dobu, kdy to bude potřebovat, svým vlastním úsilím je skryl, chránil je před lidmi – modlitba pod rouškou noční temnoty, nebo v tajnosti daný dobročinný dar, který uhasí Alláhovu zlobu, nebo recitování Koránu, pomoc chudákovi, pomoc někomu, kdo má starosti, nebo půst, o kterém nikdo neví – u Alláha nepřijde vniveč žádná odměna pro ty, kdo dobře konají. Někteří předci říkali: „Když věřící dělá dobře něco, co je mezi ním a jeho Pánem, urovná Alláh to, co je mezi ním a ostatními lidmi. Když dělá špatně něco, co je mezi ním a jeho Pánem, Alláh způsobí, že jeho vztahy s ostatními nebudou dobré.“

V činech vykonávaných ve skrytu vytrvají jen upřímně věřící, kteří mají povědomí o Všemohoucím Alláhovi, jsou ozdobou okamžiků, kdy je věřící sám se svým Pánem. Zbožný čin je vykonaný v souladu s tím, co ustanovil Alláh, patří k nim činy povinné a činy doporučeníhodné, vykonané jedině pro Všemohoucího. Komu se podaří skloubit upřímnou víru a vytrvalost, dostane se mu toho, co si přeje a co si žádá. Kdo to propásne, ztratí tento svět i Onen svět, ztratí blízkost k Alláhovi a Jeho přízeň. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – varoval před předváděním se a nazval jej „menším přidružováním (širk)“. Člověk se ho může dopustit činy či slovy. Mahmúd ibn Labíd – radija lláhu anhu – vyprávěl, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nejvíce se bojím, abyste se nedopustili menšího širku.“ Zeptali se ho: „Co to je?“ Odpověděl jim: „Předvádění se.“

O tomto druhu širku, řekl Ibn al-Qajjim, že je jako bezbřehé moře, a je jen málo těch, kdo se zachrání. Kdo má ve svém konání jiný cíl než ten, že to dělá pouze pro Alláha, kdo má v úmyslu něco jiného než přiblížit se Mu a doufat v odměnu od Něho, ten se dopouští širku ve svém úmyslu a záměru.“

Nejlepším způsobem, jak se toho zbavit je utajení, lék na předvádění se. Současně je to způsob jak pochopit velikost významu zbožného činu – skrytí zbožného činu, který je možné skrýt. Díky tomu je možné dosáhnout lásky Všemohoucího Alláha. Ve sbírce správných hadísů podle Muslima se traduje, že Saad ibn Abí Waqqás – radija lláhu anhu – vyprávěl, že slyšel Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – jak řekl: „Alláh má rád věřícího, který je bohabojný, nechvástá se a nepředvádí.“ Má se tím na mysli člověk, který zná svého Pána a Mocný a Vznešený Alláh zná jeho, dbá na to, aby byla mezi ním a Alláhem tajemství, využijte tedy svého života, využijte svůj čas k tomu, co vám bude k užitku. Nyní máte příležitost konat, zítra budete vyrovnávat své účty u svého Pána. Alláh je Vděčný a Odpouštějící.